Klasicismus v Českých Budějovicích 1780-1850

Zdánlivě klidné období klasicismu a biedermeieru přineslo ve skutečnosti pronikavé změny, zavál sem osvícenský duch. České Budějovice v této době získaly předpoklady stát se správní, ekonomickou a duchovní metropolí jižních Čech. Zatímco koncem 18. století tady žilo necelých šest tisíc obyvatel, převážně uvnitř opevněného města, do roku 1850 vzrostl počet lidí a domů asi o polovinu. Více obyvatelstva už přitom bydlelo na předměstích, která se stále rychleji rozvíjela. Také proto ztratily smysl staré hradby a začaly se bourat. Na místě vnějšího opevnění vznikl první veřejný park, který okrášlil a pročistil zatuchlé prostředí města. Úroveň zdravotní péče a hygieny vylepšila výstavba nemocnice a nedlouho poté zřízení prvního kanalizačního systému. Profesionalizovala se městská správa, pevně tu zakotvily i krajské instituce jako krajský úřad, kriminální soud a finanční úřady. České Budějovice se staly samozřejmým centrem diecéze, byl tu otevřen seminář pro výchovu kněží a filozofický ústav. Kvalitní vzdělání poskytovalo piaristické gymnázium a hlavní škola, sídlící v klášteře po dominikánech, městská obec postavila novou školní budovu v Kněžské ulici. Budějovice propluly úskalími napoleonských válek, kdy francouzská armáda hrozila městu vypálením. Ačkoli potom došlo k likvidaci vysloužilých městských hradeb, vojenská posádka zde zůstala a dokonce posílila. Po dlouhou dobu zde byl usazen dělostřelecký pluk, na Pražském předměstí vyrostla Mariánská kasárna a fungoval zde sklad vojenských zásob i pekárna. Hospodářským poměrům svědčilo budování dopravní sítě, a to zejména nových císařských silnic a koněspřežné železnice do Lince, která propojila Dunaj s Vltavou. Zboží z vagonů bylo možno přeložit na vltavské lodě, po řece pluly také vory. Dopravu na souši i na vodě z velké části ovládal budějovický rodák, loďmistr Vojtěch Lanna. Těchto možností využívali průkopníci místního průmyslu, když postupně překonali odpor starobylého cechovního zřízení. Mezi prvními tady ve 30. a 40. letech 19. století vznikly cukrovar, sirkárna a Hardtmuthova továrna na porcelán. Pracovní příležitosti přiváděly do Budějovic dělníky a drobné řemeslníky z venkova, zejména českého. Začalo se rodit národní uvědomění mezi Čechy i Němci, které o desítky let později přerostlo v národnostní konflikt.

PhDr. Daniel Kovář

Autor příspěvku: mareskk

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..